SOFER OTTO

Otto (*1885) a Irma (*1887) Soferovi měli v Řeporyjích domov a obchod s látkami přímo v dnešní budově úřadu. Nepřihlásili se policejně v roce 1938, rodina Soferova po celé Evropě tušila.. Pořád je tu sháněli nacisté, našel jsem dokumenty s přípisy zdejšího četnictva, které odepisuje, že Soferovi nikde. Někdy ve čtyřicátem to Němce přestalo bavit. V únoru 1942 je tu z ničeho nic zatklo gestapo, asi je někdo prásknul, kdo ví. “Odvezeni neznámo kam a více se již nevrátili,” píše se v kronikách a na zdejším pomníku mají datum úmrtí 1944. Nezdálo se mi to a nakonec jsem zjistil, že nejen kvůli nim nechají Řeporyje restaurovat pamětní desku na pomníku, kde budou opravena tři data. Dvě se týkají Soferových.

Otto byl přes Terezín deportován do Izbicy a zavražděn ještě ten rok, stejně jako Irma, která skončila v Belzecu, třetím nejhorším vyhlazovacím Táboře vůbec.