Umístění: GORAZDOVA 335/14, PRAHA 2
NAR. 1926
DEPORTOVÁNA 1943 DO TEREZÍNA
1944 DO OSVĚTIMI
OSVOBOZENA
Ze vzpomínek rodiny:
Božena, Jiřina a Eva dorazily na rampu v Osvětimi společně a vydaly se vstříc doktorovi Mengelemu. Eva, tehdy přesně osmnáctiletá, si vzpomněla, že má u sebe učebnici ruštiny. Došlo jí, že pokud by u ní učebnici při šacování našli, mohlo by jí to přitížit. Běžela tedy zpět k vlaku a do jednoho z vagónů učebnici hodila. Božena a Jiřina – té bylo v tu dobu patnáct – se mezitím dostaly k rozřazovací komisi a ta je poslala na opačnou stranu než o chvíli později Evu. Babička Eva už svoji matku a sestru nikdy neviděla. I otec se dostal do Osvětimi, ale až na samém sklonku provozu tábora smrti. Navzdory své vrozené srdeční vadě a díky své lékařské profesi vyvázl – byl přidělen na práci do táborové nemocnice.
Po válce Eva doslova “stopla tank” a dostala se zpět do Prahy. Zde se opět shledala se svým otcem Antonínem. Antonín se znovu oženil se zdravotní sestrou Eliškou (všichni jí říkali Elinka), osobní ošetřovatelkou prezidentů Beneše a poté Gottwalda. Ta po smrti Antonína – potenciálně v ohrožení kvůli své profesní kariéře – emigrovala přes Brazílii do USA, kde se dožila požehnaného věku 97 let.