Umístění: K JÍZDÁRNĚ 9/20, PRAHA 9
Narozen 25. 07. 1904
Poslední bydliště před deportací: Koloděje
Adresa/místo registrace v Protektorátu: Uhříněves
Transport Bg, č. 509 (12. 09. 1942, Praha -> Terezín)
Transport Dn/a, č. 16 (05. 10. 1943, Terezín -> Osvětim)
Zavražděn
Položení Stolpersteine a odhalení pamětní desky na budově radnice v Kolodějích.
Na fotce prapraneteř paní Karolíny Ascherové paní Petra Tonder a paní starostka Angela Morávková.
Holmski SCHMEREL: Narozen v Hînceşti v nynějším Moldavsku, vystudoval Gymnázium v Kišiněvi a Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde promoval v červnu 1937. Po promoci se pravděpodobně chtěl vrátit do vlasti, ale politický vývoj v Evropě mu tento krok zřejmě již neumožnil. Záznam v Matrice doktorů UK dokládá, že se MUDr. Schmerel Homski zřekl možnosti vykonávat povolání lékaře na území Československé republiky. Osud tomu chtěl však jinak a po nějaké době zavál Schmerela do Koloděj na byt ke Karolíně Ascherové. Ve vedlejším domě čp. 69 provozoval lékařskou praxi, do níž se podle kolodějských pamětníků vstupovalo dveřmi ve štítu domu naproti statku Kauckých (nyní sídlo Nadace Science 21). Podle Pamětí obce Koloděj byl jako lékař ve vsi velmi oblíben a chudé nemocné léčil zadarmo. Pravděpodobně paní Ascherová poskytla panu Homskimu v těžkých časech azyl v „zapomenuté“ vesnici.
Po odvlečení do Terezína dne 8. září 1942 se lékař Schmerel Homski stal jednou z 53 osob přiřazených ke skupině 1196 zdecimovaných dětí-sirotků, které byly přivezeny z bělostockého ghetta na konci srpna 1943. Pravděpodobně se po všem, co prožily v Polsku, nacházely ve špatném psychickém i fyzickém stavu. Byly ubytovány v terezínských barácích zvaných Kréta, daleko od ostatních vězňů, kterým bylo pod trestem smrti zapovězeno se k dětem či jejich ošetřovatelům jakkoli přibližovat. Přítomnost bělostockých dětí v Terezíně byla obestřena tajemstvím. Jako vychovatelé byli k bělostockým dětem v případě mužů vybráni zejména kvalifikovaní lékaři jako právě Schmerel Homski, v případě žen se většinou jednalo o zdravotní sestry a ošetřovatelky.
Osud těchto 1196 dětí z bělostockého ghetta a jejich vychovatelů vypadal navenek nadějně, anglická vláda vyjádřila úmysl je převzít a zachránit. Všichni včetně nich samotných věřili, že budou vlakem odvezeni do Palestiny, popř. do Švýcarska, a osvobozeni. Ve skutečnosti však s nimi měli němečtí představitelé stejné záměry jako s ostatními židy – neměli v úmyslu židovské děti zachránit, ale ponechali si je v Terezíně pro případné klamavé vyjednávání, skrze nějž chtěli požadovat vydání internovaných Němců. Až po válce vyšla najevo skutečnost, že transport dětí odjel 5. října 1943 z Terezína na východ a 7. října skončil v Osvětimi. Všichni byli rovnou z vlaku nahnáni do plynových komor. Tragický osud těchto dětí s nimi sdílelo i 53 opatrovníků z terezínského ghetta včetně MUDr. Schmerela Homskiho.
Zpracovala: Mgr. Veronika Budková