Umístění: ZLATNICKÁ 1073/1, PRAHA 1
Narozena 04. 03. 1881
Poslední bydliště před deportací: Praha II
Adresa/místo registrace v Protektorátu: Praha II, Zlatnická 1
Transport At, č. 620 (07. 05. 1942, Praha -> Terezín)
Transport Ax, č. 620 (09. 05. 1942, Terezín -> Sobibór, Ossowa)
Zavražděna
Olga pocházela z pěti dětí Karla a Sofie Hebákových z Nýřan u Plzně, kde rodina provozovala malý krámek se smíšeným zbožím. V roce 1900 se vdala ve svých 19 letech za Oskara Neustadtla, majitele malo- a velkoobchodu s galanterním zbožím v Široké ulici na Starém Městě Pražském. Navázali tak společně na úspěšnou tradici stoletého podniku po Oskarově dědečkovi. Rodinná legenda praví, že na svatbě při přípitku novomanželům se venkovský rabín z Nýřan přeřekl a omylem jim popřál „život plný starostí“ místo „života bez starostí“, a to se také bohatě naplnilo.
Po osmi letech manželství se jim narodil v roce 1908 vytoužený syn František Walter Neustadtl, již v bytě ve druhém patře ve Zlatnické ulici 1. Krásný, prostorný byt v nově postaveném moderním domě byl v rodině až do konce života manželů Neustadtlových. Olga pracovala jako vedoucí maloobchodní prodejny jejího manžela Oskara až do první světové války, kdy byla rodina nucena kvůli velkému množství dlužníků a obchodníků, kteří narukovali do války, úspěšný obchod zlikvidovat. S malým synem Walterem jezdila rodina na dovolené k Máchovu jezeru či na Hamr, rokem 1914 se začátkem války bezstarostný čas skončil. Oskar se stal obchodním jednatelem, ale v té době byl schopen rodinu živit hůře, než si představoval. Naštěstí během nedostatku prostředků a potravin vypomáhali rodiče Olgy, kteří bydleli mimo město. Rodiče dělali vše, co bylo v jejich silách, aby vychovali svého syna Waltera Františka a umožnili mu dosáhnout praktického vzdělání, se kterým
by měl dobré společenské a pracovní uplatnění: soukromá základní škola, gymnázium a poté i proti Walterově vůli otcem vybraná obchodní škola. Následovala meziválečná léta, kdy Walter vykročil vlastní cestou. Počal pracovat, cestovat a zapojovat se aktivně do společenského dění.
Ve třicátých letech minulého století se začínala společenská situace opět komplikovat a Oskar byl již v této době nemocný a bez zdravotního pojištění. Manželé se rozhodli po letech znovu pro společné bydlení s Walterem a jeho první ženou Ruth ve Zlatnické 1, odkud provozovali malý krejčovský salón, aby se byli všichni schopni uživit.
Toto manželství se sice nevydařilo, ale Walter si napodruhé již pro sebe vybral správnou ženu na celý svůj komplikovaný život. Svatba s Helenou Andresovou se konala dramaticky v době mnichovské zrady a novomanželé se vzhledem k politické nepřehlednosti a nestabilitě rozhodli hned na jaře příštího roku, že se pokusí o útěk z okupované země. Záhy po přichodu nacistů do Prahy totiž dostali varování, že Walterovi hrozí okamžité zatčení. Dne 18. května 1939 se vypravili na nejistou, nebezpečnou a dlouhou cestu přes Polsko. Nakonec se jim po mnoha útrapách a dramatických zvratech podařilo dostat se až do Londýna.
V té době již nemocný Oskar s anginou pectoris této cesty nebyl schopný a jeho manželka Olga se rozhodla zůstat po jeho boku.
Komunikace mezi Prahou a Londýnem byla během války zdlouhavá a nespolehlivá. Jen z dopisů se prarodiče v Praze mohli doslechnout, že se jim v létě roku 1940 narodil první a jediný vnuk Peter Paul Neustadtl. Čerstvě tříčlenná rodina v Londýně se na oplátku dozvídala jen z útržků, jaké hrůzy se dějí jejich příbuzným doma. Tam se k nim donesla i smutná zpráva o transportu otce Helenky hned na podzim 1941 do Lodže a Walterovy matky na jaře roku 1942 do Terezína. Později se dozvěděli, že zrovna oni dva před transportem společně pár měsíců žili z nouze v jedné domácnosti právě ve Zlatnické ulici 1.
Ani jeden z nich válku nepřežil. Po návratu Waltera, Heleny a Petera z exilu v Anglii v zimě roku 1945 se tato mladá rodina zjistila, že přeživších ze čtyř rozvětvených rodin jejich rodičů je na prstech jedné ruky. Olga Neustadtlová zemřela 19. října 1942 v koncentračním táboře v Sobibóru.