Umístění: U RAJSKÉ ZAHRADY 1055/20, PRAHA 3

Narozena 18. 04. 1885
Poslední bydliště před deportací: Praha XI
Adresa/místo registrace v Protektorátu: Praha XI, U Rajské zahrady 1/1055
Transport Bg, č. 931 (12. 09. 1942, Praha -> Terezín)
Transport Bx, č. 1941 (22. 10. 1942, Terezín -> Treblinka)
Zavražděna

Databáze holocaust

moje prababička z otcovy strany se narodila 18. dubna 1885 jako Henriette Feigl do židovské rodiny žijící v Trhových Dušníkách na Příbramsku. Jejím otcem byl obchodník Josef Feigl a matkou Charlotte Feigl, rozená Pisinger.

Henriette byla z pěti dětí, měla staršího bratra Emila (Feigl, nar. 5.11.1883) a 3 sestry – Hermine, provdanou Steiner,  Adele (nar. 7.3.1880), provdanou Hartmann a Sofii (nar. 18.5.1881), provdanou Stall.

Prababička Henriette se provdala za Františka Mrázka, se kterým měla 2 děti. 12. září 1913 se jim narodila dcera Věra, později provdaná Vlasáková. To byla moje babička. Po ní do rodiny přibyl ještě syn Zdeněk (10.10.1915/16?). Rodina žila v Praze, kde můj pradědeček František Mrázek založil (na Žižkově) instalatérskou firmu (z níž po únoru 1948 vzniklo družstvo Inklemo).

Z doby okupace se dochovala žádost Jindřišky Mrázkové o vydání občanské legitimace (z roku 1940), kde je jako poslední bydliště před deportací uvedena adresa U Rajské zahrady 1/1055, Praha XI. Tedy místo, kde nyní stojíme. V rodině se traduje, že za protektorátu, po nabytí platnosti Norimberských zákonů, na tomto místě bydlela prababička sama, aby neohrozila ostatní členy rodiny svým židovským původem. Přesto byli v průběhu okupace deportováni do koncentračních nebo pracovních táborů i další členové nejužší rodiny (kromě mojí prababičky Jindřišky Mrázkové i její syn Zdeněk Mrázek a můj děda Ing. arch. František Vlasák). Můj prastrýc Zdeněk Mrázek a děda František Vlasák přežili. To štěstí však neměli další členové širší rodiny – jednou mi babička řekla, že v “Terezínské pamětní knize” našla 17 příbuzných z původní rodiny Feiglových, kteří byli deportováni a zavražděni.

O Jindřišce Mrázkové už víme pouze to, že dne 12. září 1942, v den 29. narozenin její dcery Věry, byla deportována transportem Bg 931 z Prahy do Terezína. A po pouhých několika týdnech byla 22. října 1942 odvezena transportem Bx 1941 z Terezína do vyhlazovacího tábora Treblinka, kde byla zavražděna. Bylo jí 57 let.

Její jméno najdeme i v Pinkasově synagoze v Praze.